Dne 27.11.2011 zavítal do Zákup cirkus.
Cirkusáci stavěli svoje šapitó u kulturního domu až téměř do půlnoci. Po Zákupských schránkách prý roznesli přes tisíc pozvánek. Ve městě byly k vidění i poutače připevněné na sloupech lamp. Byť si myslím, že jich bylo málo, úplně špatná upoutávka to nebyla.
Výsledek? Na představení přišlo tak málo lidí, že bylo zrušeno. Jako náplast nabídli cirkusáci dva poníky se sedly pro svezení dětí. Všichni odešli, vyzvedli si vrácené vstupné a o poníky v podstatě nikdo ani nezavadil, byť pohledem.
Šli jsme tedy s dcerou za šapitó krmit kozičky. Dali jsme se do řeči s maminkou paní principálové a pár vět prohodili i s dalšími účinkujícími cirkusu.
Vyzvídali, proč přišlo tak málo lidí a jak to v Zákupech vypadá v ostatních měsících. My se na oplátku chtěli něco dovědět o tomto způsobu života a kde už všude byli a co zažili.
Cirkus byl malý, ale k vidění nabízel poníky, kozičky, prásátka i se selátky, psíky a mývaly.
Celá návštěva cirkusu v Zákupech a naše rozprava skončila poznámkou paní principálové: Do svého deníčku si udělám poznámku: V Zákupech chcípl pes!
Cirkus se v Zákupech asi hned tak neobjeví a tak budu muset s dětmi za cirkusem jinam.
V hlavě mi zní odsuzující věta paní principálové a ptám se: Opravdu v Zákupech chcípl pes?
Žádné komentáře:
Okomentovat