Invazivní Křídlatka

Křídlatka je známá tří druhů: japonská, sachalinská a česká. Pocházejí z mírného pásma východní Asie a k nám byly v 19. a 20. století zavlečeny převážně jako sazenice pro zahradnické využití. Naštěstí křídlatky nepředstavují zdravotní riziko pro člověka. Křídlatky (rod Reynoutria Houttuyn) jsou vyšší dvouděložné rostliny z řádu Caryophyllales – hvozdíkotvaré a čeledi Polygonaceae – rdesnovité.

Ne, opravdu nechci psát článek z botaniky, ale chci upozornit na její výskyt v Zákupech a její pomalý, ale jistý způsob rozšiřování. Dle leteckých snímků tato rostlina již pohltila 300m2 plochy.

V lokalitě kde se nyní vyskytuje bylo za dob pozemkového fondu zemědělsky hospodařeno. Převodem pozemků na město Zákupy došlo k útlumu hospodaření a pozemky neutěšeně zarůstají. Krom souvislé vrstvy kopřiv a bodláků jsou k vidění i rozšiřující se náletové dřeviny. Ze stromů se zde vyrůstá háj dubů, lip a taktéž trnky zaujaly své postavení. Docela slušná džungle.

Nečekám, až se na městě někdo vzbudí a do likvidace křídlatky jsem se pustil sám. Jako včelař tuto silně nektarodárnou rostlinu přesto hodlám hubit pro její invazivní způsob růstu a cizokrajnost v našem prostředí.
Zvolil jsem medodu, která podle metodik trvá až sedm let k úplnému vymýcení. Jedná se o kosení rostliny a postupné vykopávání kořenového a "pařezového" systému rostliny. Práce fyzicky náročná, ale bez chemie a na zdravém vzduchu.

Zvolil bych i pastvu ovcemi, ale to narážím na zmíňku výše - město nefandí zemědělskému hospodaření.
Získal jsem kontakt na úřadě Libereckého kraje a zkusím s jejich pomocí účinnou likvidaci.

A dovolím si i jednu právnickou vsuvku. Z ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění vyplývá, že vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, jsou povinni zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo aby nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí či zvířat. Tato povinnost se vztahuje i na invazní škodlivé organismy, tedy i na křídlatky.

A co vy si myslíte o šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů napříč kontinenty?
A co město, přídá se někdy k likvidaci křídlatky?

O nejedné diskriminaci

Říkáte, že není možné aby se v demokratické zemi diskriminovalo a už vůbec né aby to bylo institucí jako je město a natož veřejně?
Tak tedy slyšte moji výtku a upozornění na diskriminaci.

Jsem chovatel psa a dalších domácích zvířátek. A zde se mne dotýká diskriminace města Zákupy a to svou vyhláškou č. 2/2010 o místním poplatku ze psů v platném znění.
Podle úvahy mnohých v tomto státě (bohužel tento stav není specifický pro naše město) jsou psi jedinými znečišťovateli veřejného prostranství svými výkaly. Proto se za každého psa platí poplatek. Nic proti, souhlasím.
Jenže když procházím naším městem, nestačím se divit. Sem tam objevím i trus obřích rozměrů a jsem si jist, že od psa nepochází, neboť na první pohled obsahuje seno. Ano, správně, kobylinec.

A tady to máte! Za bílého dne, na úřední desce jsou diskriminováni chovatelé psů, kteří poplatek musí platit a chovatelé jiných zvířat, které se taktéž pohybují po ulicích nikoliv! A kromě koňů mám na mysli kočky, holuby, slepice a jinou drůbež. Proč i drůbež? Protože jsme město malé a lze najít i místa, kde je záměrně nebo i skrytě pouštěna na přilehlé pozemky města.

A já se ptám: Proč platí pouze majitelé psů? Je to diskriminace?

Svou kritiku doplním o svůj pohled na řešení:
Poplatek se platí za každé zvíře, které se samostatně nebo v doprovodu může pohybovat po ulicích a pozemcích města.
Přičemž bych zavedl pro jednotlivé kategorie následující stupně hodnocení.
1) váha zvířete
2) dopad výkalů
3) způsob chovu
A k tomu i vysvětlení:
1) Čím je zvíře větší/těžší tím větší hromádka zůstává.
2) Některé výkaly jsou natolik agresivní, že způsobují erozi materiálu (holuby); jsou tak malé či skryté že se ani nenadějete a máte je na obuvi či dítě v rukou (kočky); nebo je téměř nemožné je odstranit (kočky i holuby)
3) Pes chovaný na zahradě dělá hromádky primárně zde, než pes, který se z paneláku jde venčit na ulici (obrácený pohled na kočky, tj. kočka u baráku je neustále venku, avšak kočka paneláková jde na procházku výjimečně).

Uvedená kritéria dle mého názoru podchzcují dostatečně chov zvířete i jeho chování. Ale těším se na případné náměty.

A co je nejdůležitější, tak by měli občané po svých miláčcích uklízet! V opačném případě jsem pro pokuty.
Toto je jedna z mála regulací, se kterou souhlasím a jsem ochoten podpořit.

Dotační neukázněnost

V posledních dvou letech jsem zaznamenal zvýšené úsilý orgánů činných v trestním řízení v oblasti dotačních programů. Několik kauz proběhlo médii a člověk si jen říká co všechno se to může dít ve vysoké politice. Jenže ejhle. Podívám se za humna a ono .... Takže odpočátku. Na podzim minulého roku město Zákupy získalo dotaci na opravu cest. Zastupitelé vybrali dvě. První z nich byla cesta v Benátkách, druhá K pastvinám - pravá odbočka. První jmenovaná byla pouhým štěrkovým nánosem s pruhem trávy uprostřed. Druhá byla postavena svépomocí majitely novostaveb z panelů. Dotaci bylo zapotřebí doplnit prostředky města a tak se v obou případech cesta vytvořila v šíři tří metrů. Zaplať pán Bůh za ně. Drobným náhledem do katastru jsem však zjistil právě tu nesrovnalost. Ulice v Benátkách (její parcelní číslo je 1080) se vine od mostu přes Svitávku u mostu u koželužny se stáčí v pravo a navazuje na ulici Ke koupališti naproti hangárům společnosti Baráčky. A právě tento její konec je místo o kterém chci psát. Katastrální mapa v místě sousedícím s popisným číslem 153 uvádí šíři pozemku patřící městu Zákupy 0,5m. Ano správně 50cm. Každý kdo ulicí projde si všimne, že nový, krásný asfaltový koberec se táhne cca 50 cm od plotů. To znamená, že silnice v šíři 3m je postavena na pozemku sousedním. A zde je ten zakopaný pes. Sousední pozemek (parcelní číslo 587) patří soukromému majiteli - společnosti RETEX. A problém je na světě. Město Zákupy postavilo silnici za peníze z dotačního programu a vlastní pokladny na cizím pozemku! Mne osobně by nejvíc zajímalo, kdo připravoval podklady, kdo vydával stavební povolení a kdo ze zastupitelů se jenom trošku zabýval tím kde vlasně chtějí cestu stavět. Mi z toho plyne, že došlo k porušení dotačních podmínek a je jen otázkou času než některé z následujících zastupitelstev bude řešit výkup zmíněné části pozemku, aby zlegalizovali chybu hlav předchozích. Možná nás čeká pěkná díra do rozpočtu, až si toho někdo všimne a prostředky na obnovu poskytnuté se budou vracet. Řeknu vám, pěkná bota. O to horší, že v podání zákupských zastupitelů není první.